Předzimní příprava zahrady: Jak se postarat o zem, stromy a keře
Zahrádkářská aktivita nekončí sběrem úrody, neboť vzápětí už začíná nový pracovní cyklus v zahradě, tedy její předzimní příprava na zimní období a na novou vegetaci.
V tomto období dokončujeme poslední podzimní práce, po sklizni uděláme na zahradě jakousi hygienickou očistu.
Zajistíme, aby se nemoci, případně škůdce nepřenášeli do příštího roku, odstraníme staré, odrozené dřeviny nebo větve a výhony, půdu „nakrmíme“ a připravíme tak, aby byla maximálně úrodná, zkompostujeme veškerý zahradní odpad, připravíme citlivější zahradní dřeviny na přezimování.
Co se zbytky úrody?
První, co uděláme po sklizni, je, že chorobami nenapadlé nezdřevnatělé rostlinné odpady nasekáme na drobnější a do lehčí půdy je spolu s rozhozeným hnojivem mělce zakopeme (k odpadu se musí dostat vzduch, aby humifikoval a nezkysel), podobně to uděláme, pokud jsme na půdě pěstovali zelené hnojivo, nebo odpad raději shrabeme a zkompostujeme.
Jak a čím hnojit?
Před zimou průměrně úrodou vyčerpanou půdu pohnojíme každé 3 – 4 roky dobře vyzrálým chlévským hnojem v množství 6 – 8 kg/m2 s přídavkem polovičního množství základního hnojiva, tedy v poměru P : K : K : na m2, které jinak na středně těžké půdě přidáváme před zimou každý rok. Dusíkem na podzim nehnojíme. V nouzi můžeme použít i NPK v množství 4 – 5 kg na m2 s vědomím, že část dusíku se nám ztratí.
Dobře je, když takové zprůměrované předzimní přihnojování alespoň každé 4 roky upřesníme tím, že si necháme provést rozbor půdy na obsah rozhodujících prvků s výpočtem potřebného dohnojení a odkyselení půdy.
Říká se, že chlévský hnůj je nejlepším hnojivem, ale u zeleniny si z hygienických důvodů dáváme pozor! Chlévským hnojem nehnojíme záhony, na kterých budeme pěstovat kořenovou zeleninu a cibuloviny. Výjimkou může být jen pórek a pažitka.
Namísto nedostatkového chlévského hnoje však můžeme použít každý rok dobře vyzrálý kompost v množství 5 – 10 kg/m2 s podobným přídavkem minerálních hnojiv jako u hnoji, a to pro všechny druhy rostlin.
Pro hnojení užitkových i okrasných rostlin je vynikající i dřevní popel, který obsahuje mnoho draslíku, vápníku, fosforu i hořčíku a je vhodný i pro obohacení kompostu. Jím však nikdy nehnojíme kyselomilné rostliny.
Jaké „multivitamíny“ potřebuje země?
Pro dobrý růst, vitalitu, odolnost a úrodnost rostlin jsou velmi důležité i stopové prvky v půdě, proto každý rok před zimou či na jaře bychom měli půdu zalít roztokem zakoupeného komplexu se stopovými prvky, které zajistí efektivní činnost rostlinných enzymů a v úrodě zdravotně stimulují i její konzumenty, tedy nás.
Chlévským hnojem nehnojíme záhony, na kterých budeme pěstovat kořenovou zeleninu a cibuloviny. »
Překopávání nebo hnojení?
Předzimní hnojení a překopávání pískovité půdy, pokud nezakopáváme zelené hnojivo nebo nepřidáváme větší množství organického hnojiva, raději neděláme, neboť zejména rozpustná hnojiva nám dešťová a sněhová voda spláchne do podzemních vod přes řídkou půdu a rostliny je nevyužijí.
Naopak, těžší, jílovité, půdy právě předzimní prokopání velmi zlepší a učiní strukturnějšími, zejména pokud je před tím pohnojíme vydatnou dávkou kompostu, a je-li třeba, vápníku, ale zejména hořčíku. Střídavým promrzáním a rozmrzáním hrud se podstatně zlepší jejich hrudkovitost za přispění humusu a vápna. Takové hutné půdy můžeme současně ještě nadlehčit přídavkem pískovitější půdy.
Aby zahradní dřeviny znovu dobře zarodily
Dřeviny jsou součástí každé, ale zejména užitkové zahrady. Každý pěstitel ovoce si přece rád pochutná na jablíčkách, třešních, angreštu či malinách. Co je třeba na podzim udělat, aby další úroda byla velká a kvalitní? Prvním podzimním úkolem je dokončit sklizeň ovoce a pravidelně kontrolovat i přebírat plody již uložené ve sklepě.
Výsadba mladých stromků a keřů
Podzim je ideální čas na přesazování starších ovocných dřevin is kořenovým balem. Náš úspěch v pěstování ovoce závisí také na zdraví a kvalitě vysázených dřevin, ale nejen na pěkné korunce, ale velmi důležitá je i dobře rozrostlá kořenová soustava nakupovaných dřevin. Ve výsadbě odolných ovocných dřevin podle povětrnostních podmínek můžeme nejen v jižních částech Slovenska pokračovat ještě asi do poloviny listopadu.
Ošetření kořenů
Kořeny před výsadbou na půl dne namočíme do vody. Pokud si chceme pojistit dobré zacelení ran kořenů a zakořenění stromků, tak před výsadbou celou kořenovou soustavu namočíme do kaše z jílu a kravského lajna, vše obalíme v rašelině a zasadíme do předem připravené jámy s usazeným substrátem „na vodu“, tedy nejprve nalijeme vodu necháme ji vsáknout a poté sázíme. Při potřásání stromku zasypáváme kořeny půdou bohatou na humus, poté půdu mírně ušlapeme a zalijeme.
