V březnu přichází čas pikírování paprikových sazenic, výsevů košťálovin i bylinek. Nezapomínejme však ani na ovocnou zahradu.
Přesazování mladých sazenic
Péče o přísady zeleniny
Od výsevu zeleninových semen už uběhl nějaký čas a nyní máme k dispozici mladé rostliny. Předtím než přistoupíme k jejich výsadbě na připravené vnější záhony, musíme o ně správně pečovat. Jen tak získáme silné a zdravé sazenice, ze kterých vyrostou rostliny poskytující užitek.
Pikírování je cesta, jak získat kvalitní sazenice. Celer například pikírujeme až dvakrát, ostatní rostliny minimálně jednou. Rostliny sázíme do výživnějšího substrátu.
Světlo je předpoklad dobrého vývoje mladých rostlin. Ideální je dostatek světla ze všech stran. Pokud ho mají mladé rostlinky nedostatek, vytahují se, jsou křehké a snadno se polámou.
Přihnojování je stejně důležité jako pravidelné zalévání. Použijeme slabší koncentrace hnojiva určeného pro mladé rostliny. Přísedy viditelně zpevní.
Přísedy papriky
Vystihněme čas pro košťáloviny
Dopřejme si letos bohatou úrodu květáku a brokolice. Nejprve si musíme vypěstovat kvalitní přísady.
Osivo vyséváme do bedýnek s výsevním substrátem v dostatečně světlém vytápěném skleníku. Začít s výsevy můžeme již koncem února, ideální je stihnout to do konce března. Využít můžeme i teplé pařeniště. Pokud teplý skleník nemáme, poslouží nám teplá veranda nebo světlý okenní parapet. Semena klíčí při teplotě 20 °C, později teplotu snížíme na 15 °C, v noci nebude rostlinám překážet ani 10 °C.
Rostliny se dvěma pravými listy později pikírujeme do plastových zakořeňovačů či menších květináčů, přičemž je sázíme hlouběji, aby se dobře zakořenily. Zajistíme jim dostatek světla, vláhu a výživu listovými hnojivy. Ven je můžeme vysazovat až koncem dubna, ideálně hned, jak to počasí umožní, vždy na sluneční záhony. Dříve je ale musíme asi 10 dní otužovat, tedy větráme prostory, kde jsme měli přísady soustředěné, a snižujeme teplotu.
Příprava sadbovačů na výsev
Připravujeme sazenice bylinek
Pěstování jednoletých bylinek začíná předpěstováním sazenic. Semena bazalky nebo majoránky zahradního vyséváme do bedýnek s výsevním substrátem kdykoli během března nebo začátkem dubna. Klíčí při teplotě do 25 °C. Substrát udržujeme mírně vlhký, ne však smáčený. Klíčící rostliny musí mít dostatek světla. Vzezené bylinky pikírujeme do menších květináčů.
Čistíme jahodoviště
Během března, kdy se oteplí, odstraníme z porostu jahod všechny suché listy. Netrháme je, ale jednotlivě odstřiháváme nůžkami. Listy nekompostujeme. Z jahodoviska zlikvidujeme přezimovaný plevel is kořeny a odstraníme odumřelé rostliny. Ty nyní můžeme nahradit novými sazenicemi. Půdu v okolí rostlin překypříme, zapracujeme zbytky organického mulče, povytažené rostliny zatlačíme zpět do půdy a rozhodíme hnojivo určené pro jahody. Do okolí rostlin můžeme umístit nástelku ze slámy ve výšce alespoň 5 cm.
Jahodoviště po zimě
Na co ještě nezapomenout
Na připravené záhony vyséváme hrách, ředkvičku, černý kořen, mrkev a petržel. Mrkev či ředkvičku si můžeme vysít i do pařeniště. Vysadit lze nyní i šalotku.
Rychlíme rebarboru. Stačí kolem rostliny zkypřit půdu, přidat prosetý kompost a trs zakrýt hrnkem dnem vzhůru. Rebarborové stonky budeme mít k dispozici asi o 2 týdny dříve.
Chystáme záhony na přísady zelenin, které budeme vysazovat později. Důležité je půdu v těchto místech obohatit o kompostovou zeminu.
Vyrůstající pažitku si můžeme jednoduše rozmnožit dělením.
Když se oteplí a nehrozí silnější mrazy, postaráme se také o bylinkové záhony. Odkryjeme zimní přikrývku, porosty bylinek dobře prohlédneme a odstraníme suché a poškozené výhonky. Bylinky nyní můžeme seříznout, ale ne do starších zdřevnatělých částí.
