Ze dřeva zde totiž postavili nejen obytné domy a školy, ale také most, parkovací dům a naposledy ještě i mrakodrap. Kulturní centrum s 20-patrovým hotelem, nazvaným příznačně Wood (Dřevo), je jednou z nejvyšších dřevostaveb světa.
„Nejsme žádný Taliban dřevostaveb. Povolujeme i jiné stavební materiály,“ říká Bo Wikström ze zdejší turistické agentury, která láká návštěvníky na „dřevěné safari“, tedy prohlídku místních dřevěných staveb. Podle něj by ale byla škoda dřevo nevyužít, když je město obklopeno 480 tisíci hektary lesů.
Město se snaží co nejvíce omezit emise a snížit uhlíkovou stopu. Mimo jiné získává veškerou energii z obnovitelných zdrojů díky vodním a větrným elektrárnám a každý rok recykluje až 120 tisíc tun elektronického odpadu. Na předměstí vznikla největší evropská továrna na výrobu baterií do elektromobilů, které se zde budou také recyklovat.
Novým symbolem ekologického smýšlení vedení města je ale také zmiňovaný dřevěný mrakodrap vysoký 75 metrů. „Když jsem viděl podmínky soutěže, myslel jsem si, že to nebude možné postavit. 20-patrová dřevostavba? Ve Skellefteaa?“ popsal svou tehdejší skepsi starosta Lorents Burman. Architekti a inženýři ho ale nakonec přesvědčili, že díky inovacím jde o skutečný projekt.
Masivní dřevo, které špatně hoří
Vznikl tak Sara Kulturhus, nazvaný podle uznávané švédské spisovatelky Sary Lidmanové. Multifunkční budova slouží jednak jako hotel a jednak jako kulturní centrum města zahrnující výstavní a muzejní prostory, divadelní a koncertní sál či knihovnu. Kombinace dřevěné lepené konstrukce a křížem lepených dřevěných panelů z masivu má podle projektantů ve srovnání s váhou materiálu vyšší únosnost než ocel a beton.
Než se na Slovensku dohádáme, ve světě postaví dřevěné město
Dřevostavba je navíc mnohem rychlejší, neboť vzniká na místě z prefabrikovaných modulů. Architekti ujišťují, že je také bezpečná: lepené dřevo hoří velmi špatně, navíc je vybaveno ochrannou vrstvou, která v případě požáru dokáže oheň zadusit nebo zpomalit. Samozřejmostí je i propracovaná protipožární ochrana.
Mohlo by se zdát, že dřevěný mrakodrap zůstane raritou, která ve městě uprostřed lesů ukáže sílu místního dřevozpracujícího průmyslu, podle architektů z kanceláře White Arkitekter se však dá tento koncept uplatnit i jinde.
Dokonce i tam, kde žádné lesy nejsou. „Počítáme, jak daleko by se dala budova převézt, aniž by zničila přínos v podobě úspory emisí. A vychází nám, že bychom s ní mohli obejít planetu dvakrát a stále bychom byli uhlíkově neutrální,“ říká Robert Schmitz, který se na projektu podílel.
