Nejvíce zemního plynu spotřebujeme v budovách. Jejich obnova má potenciál snížit závislost Slovenska na plynu a zároveň poskytnout obyvatelům ochranu před růstem cen zemního plynu či tepla.
Evropská komise chce představit návrh na snížení závislosti členských zemí EU na ruských dodávkách energetických surovin – hlavně ropy a plynu. Podle dosud medializovaných zpráv se návrh bude primárně věnovat akceleraci Evropské zelené dohody, rozvoji domácího potenciálu obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Právě energetická efektivnost budov má potenciál slovenskou závislost na zemním plynu snížit.
Slovensko je přitom v otázce energetické nezávislosti ve velmi nepříznivé situaci. Podle podílu na celkovém dovozu, máme vysokou závislost na ruském plynu (85 %) a ropě (téměř 100 %). Tím jsme si vysloužili čtvrtou a první příčku ze všech zemí EU.
Z údajů z Enviroportálu slovenského Ministerstva životního prostředí vyplývá, že největší podíl na spotřebě plynných paliv (57 procent v roce 2020) a na spotřebě tepla (89 procent v roce 2020) mají právě budovy. V obou případech je zdrojem energie zejména zemní plyn.
„Zároveň však vidíme, že v letech 2005 až 2020 došlo ke snížení spotřeby plynných paliv a spotřeby tepla nejrychleji právě v sektoru budov. V průběhu těchto let klesla zejména díky obnově budov konečná spotřeba plynných paliv na Slovensku o téměř pětinu a spotřeba tepla o více než třetinu,“ uvedla Katarína Nikodemová, ředitelka platformy Budovy pro budoucnost (BPB).
Pokud by obnova budov generovala stejné snížení konečné energetické spotřeby jako v období 2005 až 2020, znamenalo by to v roce 2035 dodatečné snížení spotřeby plynných paliv o 26 procent (28,5 petajoulů) a tepla až o 54 % (13,6 petajoulů) oproti úrovni roku 2020. Jelikož v roce 2020 byla stále více než polovina budov neobnovena a poptávka po obnově i pod vlivem rostoucích cen energií roste, lze očekávat, že takový scénář je reálný.
Obrovská příležitost pro Slovensko
„Obnova budov má potenciál snížit závislost Slovenska na ruském plynu a zároveň poskytnout obyvatelům ochranu před růstem cen zemního plynu a tepla. Dá se předpokládat, že spotřeba plynu bude v příštích letech u obnovených budov klesat rychleji než v nedávné minulosti. Obnova se totiž stále častěji kombinuje s instalací OZE, zejména tepelných čerpadel“, doplnil Peter Robl, předseda Správní rady BPB.
Jak doplnila Kateřina Nikodemová: „Pokud představitelé Evropské unie volají po zrychlení plnění Evropské zelené dohody a kromě rychlých řešení i po systematických a dlouhodobých opatřeních, jako je obnova budov, pro Slovensko je to obrovská příležitost. Právě ta těžší a dlouhodobá opatření budou klíčová v tom, jak moc v této příležitosti uspějeme.“
Metodologické poznámky ke grafům
Za konečnou energetickou spotřebu budov považujeme konečnou energetickou spotřebu v sektoru domácností a sektoru obchod a služby, který obsahuje i veřejný sektor. Jde zejména o vytápění, přípravu teplé vody a v minimální míře také o spotřebu zemního plynu na vaření.
Zemní plyn je jako palivo významně zastoupen v reportovaných kategoriích plynná paliva (cca 80 %) a teplo. av centrálních kotelnách a výhřevnách (86,6 %).
Budovy pro budoucnost
