Zoltán Tamašek, uznávaný odborník na bioochranu, vysvětluje základní principy vzniku kompostu a jak jeho tvorbu urychlit.
Na první pohled se zdá, že kompostování je velmi jednoduché – vše, co je schopno biologického rozkladu, stačí naházet na jednu kopu a čekat. Ale ve skutečnosti je to mnohem složitější proces ak tomu, abychom získali skutečně kvalitní kompost, je třeba dodržet několik kroků. Každý, kdo má příležitost a přemýšlí trochu o ohleduplnosti k životnímu prostředí, může snadno získat kvalitní kompost. Ale jak přesně?
Na prostředí záleží
Klíčem k efektivnímu a úspěšnému kompostování je vytvoření prostředí, které je ideální pro vývoj mikroorganismů, což znamená dostatek kyslíku, vlhkosti (40 – 60 %) a správnou teplotu. Reálně to znamená umístit kompost do závětří, polostínu až stínu a během sucha zajistit občasnou zálivku. Aby měl kompost dobré složení, musí se do něj dostat i žížaly, červi a jiné organismy a to buď zespoda z půdy, z okolí nebo čas od času můžeme některé z nich přidat i my sami, například formou přípravků s obsahem bakterií a hub (biogen a Trifender). Díky nim se kompost rozloží mnohem rychleji.
Kompostování má tři fáze
Podle vědců lze proces kompostování rozdělit do tří fází podle aktivity převládajících mikroorganismů. První fáze trvá jen několik dní a její začátek urychlíme přidáním zmíněných přípravků. Převládá aktivita tzv. mezofilních mikroorganismů, které se cítí nejpříjemněji mezi 20 – 45 °C. Zvyšování teploty během kompostování až na 65 °C je normální jev a mezofilní mikroorganismy jsou nahrazeny teplomilnými. termofilními. Tato druhá fáze trvá týdny nebo dokonce měsíce. Vysoká teplota pomáhá při rozkladu organických sloučenin (bílkoviny, cukry, tuky) a také zabraňuje množení patogenů. Pokud však teplota není v tomto stadiu dostatečně kontrolována, může zabít i užitečné mikroorganismy. Následně se teplota začne postupně snižovat a hlavní úlohu znovu přebírají mezofilní mikroby (opět můžeme přidat přípravky biogen a Trifender), které za pár měsíců završí třetí, poslední fázi a zajistí, aby kompost vyzrál.
Co vytváří kompost?
Na tvorbě kompostu se podílejí mikroorganismy, přičemž 80 – 90% z nich jsou bakterie, ostatní patří k jiným jednobuněčným a plísním. Aby aerobní mikroby mohly svou práci provádět efektivně, potřebují kyslík, proto je vhodné kompost přehazovat. Anaerobní mikroorganismy naopak nepotřebují kyslík a jsou obvykle zodpovědné za nepříjemný zápach kompostu. Naznačují hnití a to je nežádoucí. Přeměně rostlinného odpadu však napomáhají i vyšší organismy, hlavně suchozemské stejnonožky, žížaly, červi, stonožky a jiný hmyz.
„Zelenou“ střídáme s „hnědou“
Abychom vytvořili co nejlepší kompost, musíme věnovat pozornost podílu „zelených“ a „hnědých“ přísad. Zelené přísady (tráva, mladý plevel bez semen, odpad ze zeleniny a ovoce) jsou bohaté na dusík, hnědé přísady (větve, listy) obsahují více uhlíku. Pro správné kompostování by měl být poměr uhlíku k dusíku 30 : 1. Uhlík dodává energii pro mikroby a dusík zajistí extra živiny.
Co je vhodné pro kompost a co ne?
Do kompostu lze přimíchat v podstatě veškerý organický zahradní odpad (větve, listí, posečenou trávu, květiny, plevel bez semen…). Jen se ujistíme, že tyto přísady nejsou napadeny chorobami.
Pokud jsou, buď je do kompostu nepoužijeme, nebo do něj vícekrát přidáme přípravky biogen a Trifender, aby se zničily choroboplodné zárodky.
Můžeme také přidávat slupky zeleniny a ovoce, vaječnou skořápku, nepotištěný papír, uvařenou kávovou usazeninu a obsah čajových filtrů.
Zbytky konzumního oleje lze do kompostu přidat, ledaže k němu přimícháme dřevní štěpku nebo piliny a ponecháme je krátkou dobu stát.
Za žádných okolností se nedoporučuje dávat do kompostu živočišný odpad (maso, kůži, kosti).
